– z pohledu psychosomatiky
ÚVOD DO KURZU
Chcete si s koněm vytvořit vztah založený na vzájemné důvěře a bezpečí?
Naučit se, jak se lépe sklidnit, soustředit a sebekontrolovat?
Moderní neurověda nám to umožňuje a dává nám k této cestě mapu.
Je však třeba začít u sebe a teorii převést do praxe. Teorie sama to nevyřeší, je třeba pravidelná praxe.
Nejlepší cestou ke zlepšení vztahu s koněm je zlepšení vztahu sám se sebou.
Díky tomuto kurzu získáte:
- Více citlivosti ke svému tělu a jeho potřebám.
- Více citlivosti ke koni a jeho potřebám.
- Cílem kurzu je naučít se zklidňovat a regulovat nervový systém. A to nejen svůj, ale i svého koně i všech ostatních ve vašem prostoru. Je to díky tomu, že všichni savci mají stejně vyvinutý nervový systém, který neustále načítá a vyhodnocuje signály z okolí. Je to autonomní systém, takže funuguje automaticky bez našeho vědomí. Díky tomu můžeme všichni žít. Budeme se učit regulovat tento systém pomocí dechu, je však třeba praktikovat dané techniky.
- Pokud nebudete uvedené cvičení prakticky provádět, nebude mít tento kurz skoro žádný účinek. Znalosti nestačí, je třeba praxe.
- Celý kurz i praxe procházejte ve svém vlatním tempu. Doporučuji jednu lekci za den, kurz se vám proto bude otevírat postupně. Nezahlcujte se informacemi, vždy si zkuste uvedenou praxi, než půjdete dál. K všemu se můžete kdykoliv vrátit a prožít znovu z jiného úhlu pohledu.
- K dispozici máte různé dechové sekvence ke stažení do mobilu.
- Upozorňuji, že opravdová práce se srachem je dlouhodobý proces, kde se učíme zacházet nejen ze svým nervovým systémem, ale také budovat své zdroje, bezpečí, vybíjet stres,atd.
Snažila jsem se tento kurz udělat co nejstručnější. Obsahuje pouze nejdůležitější informace, pokud budete chtít jít více do šířky, využijte uvedené odkazy na google.
Kdo jsem se můžete dozvědět z mého životopisu…..https://masazekoni.cz/o-mne/
Jak jsem se k těmto informacím dostala, vám stručně popíši: Dětství jsem prožila s bratrem a oběma rodiči. Naše rodina však byla velmi vzdálena od vzájemného respektování a citlivosti k druhému. Žili jsme v režimu sympatikusu – život je boj. Parasympatikus (jídlo a odpočinek) jsme moc neprožívali. Takže můj nervový systém byl značně přetížený a relaxaci jsem se musela učit během života (proto jsem tolik potřebovala taichi, jogu , budhismus…) Nějak jsem se naučila svůj nervový systém regulovat, ale své hranice jsem vůbec nevnímala a spíše jsem je překračovala. Zásadní zlom nastal po traumatizujícím, špatně vedeném porodu mé dcery v nemocnici. Těžko jsem se dostávala do role matky, přestávala jsem zvládat všechny povinnosti, neměla jsem se o koho opřít a partner ze vztahu odešel. Psychika se mi zhoršovala, až k panik atakům, nespavosti…. Musela jsem na sobě hodně zapracovat, abych tím prošla. Zkusila jsem toho hodně, od ezoteriky až po psychosomatiku (prášky ne). Naštěstí informace i kurzy jsou v dněšní době všude a na vše. Jen si správně vybrat. Nejvíce mě posunula moderní neurověda, zdá se mi, že spojuje ezoteriku a hmotný život. Dává konkrétní návody, jak s tělem a jeho energiemi pracovat. Já se nyní věnuji Polyvagální teorii a technikám uvolňování traumatu. Vím, že jedna věc nefunguje pro všechny, proto otevírám dveře a je na každém, kam dojde a co si vybere. Rozhodně to není tak, že přečtení a pochopení stačí. Pro opravdovou změnu je třeba nové věci pravidelně praktikovat a integrovat do života. Sama denně provádím dechové a psychosomatické cvičení, stále se posunuji a objevuji v sobě i kolem sebe nové prostory. Baví mě toto sebepoznávání.
Já sama jsem ve svém životě došla až do bodu, kdy mě celé tělo bolelo, nechtělo se už hýbat ani cvičit žádné zaručené metody na narovnání či uvolnění. Chtělo, abych ho začala poslouchat. Pohybu mělo za celý den dost, měla jsem v sobě hodně stresu a neustálý tlak na výkon. Vím, že většina žen, co má koně a stará o ně, je na tom po několika letech podobně.
Během života jsem vyzkoušela moře věcí a terapií, nejvíce mi však pomáhají psycho-somatické praxe. Připravuji také kurz s psychosomatickým cvičením, které se dá praktikovat v posteli. Nejdříve je však opravdu potřeba naučit se vědomě dýchat a umět používat dech pro seberegulaci. Ráno se dechovým cvičením probouzím a dostávám do těla, večer pozoruji jaký vliv měl ten den na mé tělo, co se s ním stalo, kde se stáhlo, odpojilo nebo rozpojilo. Už nesleduji filmy, víc mě baví sledovat vlastní tělo a můj emoční film, který se v něm odehrává. Je plný překvapení, pochopení nových souvislostí a zajímavých zvratů. Nejlepší je nadhled i vhled, který tím získávám.
Pro budování jakéhokoliv vztahu (i vztahu k sobě) jsou velmi důležité – HRANICE. Nastavujeme si je každý sám v sobě. Zajišťují nám můj POCIT BEZPEČÍ. Takzvaný pocit bezpečí je velmi důležitý pro jakoukoli další práci se stresem a srachem. Kdo neumí vnímat svoje hranice, nedodržuje je ani vůči ostatním.
Hranice vnímáme v těle, ne v hlavě. Pocit já je zakotven v životně důležitém vztahu k vlastnímu tělu. Dokud nejsme schopni cítit a interpretovat své vlastní tělesné počitky, nemůžeme sami sebe skutečně poznat.
Zkuste si odpovědět na tyto otázky:
- Umím se vymezit vůči ostatním?
- Dokážu vnímat a udržovat hranice vůči ostatním?
- Dávám respekt sobě nebo druhým?
Pokud máte s vnímáním hranic problém, zaměřte se na ně. (Můžete se také objednat u mě na praktické psychosomatické setkání s vlastními hranicemi a s koněm.)
V mé práci mě inspirují (mimo jiné) i tito lidé z koňského světa, kteří využívají poslední poznatky z neurovědy pro práci s koňmi.
Lockie Phillips – Emocionální jezdectví https://www.emotionalhorsemanship.com/
Kathy Sierra – vnitřní motivace https://www.pantherflow.com/
takhle trénuje své koně jedna z vědeckých kapacit na vzdělávání a chování lidí (-viz wikipedia)
Celesta Lazaris -balanc skrze pohyb https://www.balancethroughmovementmethod.com/
1.Lekce CIT
ŽENY VNÍMAJÍ TĚLEM
Umět vnímat sám sebe je pro jezdectví klíčové.
Koně cítí to stejné, co my, jako savci máme stejné části mozku. Je potřeba se naučit vnímat své pocity v těle a být si vědoma, s čím přistupuji ke koni. Pokud budeme ve vztahu s koněm používat zastrašování a násilí, nikdy se spolu nemůžeme cítit bezpečně.
Svou staženost a strachy přenášíme na koně. Kolik toho nosíme ve svém těle, co necítíme? Proč nejsme schopni být plně teď a tady? Proč jsme odpojeni od sebe, od koně, i ostatních? Jak se znovu připojit k sobě a propojit se, aby energie mohla proudit?
Koně reagují na naši – Centrální Nervovou Soustavu (CNS)
Pouze při dobrém spojení se sebou mohu navazovat spojení s okolím. Tělo má svou emoční paměť a části, které nás děsí jsou odpojeny. V našem běžném životě nejsme bohužel ve stavu uvolnění a v pocitu bezpečí. Jsme stažení a zatuhlí, připravení do akce. Pro změnu k lepšímu je třeba propojit tu nejprimitivnější část našeho mozku s tou nejvědomější. Propojit smysly a vědomí.
Ženy vnímají tělem.
Ženskou energii symbolizuje temnota. Ve tmě nic nevidíte, jen cítíte a tušíte.
V těle je tma.
Pomocí pomalého, uvolněného dechu se spojujeme s tělem. Takový dech přináší smyslnost a prožitek sebedůvěry.
Běžně dýcháme velmi povrchně, jsme v napětí – stresu, naše tělo je stažené, nemůže námi dobře proudit energie – stagnujeme. Prostě nedýcháme dobře ani na to, abychom se mohli propojit se sebou, natož s jinou bytostí. Dostat se z hlavy zpět do těla je snadné, když sledujete proudění svého dechu, ale nenaučíte se to bez cvičení. Až si svůj dech začnete lépe uvědomovat, můžete zaměřit svou pozornost na kteroukoliv část svého těla, dýchat do ní a tím ji uvolňovat, zprůtočňovat.
Hodně žen má zablokovanou bránici, ta pak neprovádí celý rozsah svého pohybu, přestává masírovat vnitřní orgány a může je i vytlačovat ven. Může být příčinou vystouplého břicha. Bránice tvoří pomyslnou linií mezi horní polovinou ženského těla, (která je vyzdvihovaná) a tou spodní částí, která se schovává a slušná žena je od ní odpojená.
Při procesu – uvolňování- dochází k vyplavení starých potlačených pocitů, strachů, odporů. To je dobrý signál, že jdeme opravdu do nitra sebe a překonáváme svou komfortní (běžnou) zónu. Dokážete si připustit a pojmenovat své obavy, strachy, svěřit se s nimi, začít na nich pracovat? Začít být autentičtí a přiznat si: Kdo jsem? Co cítím? Co si myslím? Co se mi líbí a co ne?
Všechny tradice učí a shodují se v jednom: když se objeví vaše strachy a stíny, je důležité udržet si vědomí a vnitřní vyrovnanost. Koně nám tyto věci budou zviditelňovat. Jste schopni je vidět, přijmout a spojit se s nimi? Pak se stanou vašimi spojenci a předají vám své dary (pochopení, vědomí).
Často nemáme energii, protože nejsme v sobě – v těle. Jsme pouze v mysli (v hlavě) a ta spotřebovává obrovské množství energie. Srdce a břicho se často opomíjí. Břicho (Hara) je nazýváno císařem, centrem veškeré naší energie. Vědci už dnes dokázali, že z břicha jde do hlavy více spojení a vzruchů, než z hlavy do břicha. Vypadá to, že o tom, co se děje v hlavě, rozhoduje naše břicho. Cílem tohoto kurzu bude obnovení vnímavosti v těchto centrech.
Jaké kvality potřebujeme, abychom se dokázaly napojit na svého koně?
Citlivost ♥ klid ♥ přesnost ♥ jasnost záměru ♥ schopnost vizualizace ♥ …. možná by se vše dalo shrnout pod pojem rozšířené vnímání. Přestaňme myslet a začněme cítit (jako kůň). Pojďme z hlavy do těla: Naučit se vnímat své tělo – věřit sám sobě a poslouchat svůj vnitřní hlas.
Pro naši praxi rozdělíme tělo na 3 hlavní energetická centra:
Hlava – (myšlení) Srdce – (cítění) Hara – (hluboká moudrost)
Podaří-li se nám propojit tato tři centra – zprůchodníme si centrální kanál. Tím si vytvoříme vnitřní stabilizační systém, ve kterém se můžeme ukotvit.
Zprůchodníme-li centrální kanál, začne námi procházet více energie. Tím vytvoříme silné energetické pole kolem těla:
Dech zklidňuje mysl a dostává nás k sobě do těla. Naplňuje nás energií. Obrací pozornost dovnitř.
Proto se v tomto kurzu nejvíce zaměříme na vědomý dech. Pro pochopení jeho důležitosti však musím vysvětlit několik věcí kolem fungování našeho nervového systému a vnímání stresu.
Když nejsme autentičtí, koně s námi nechtějí spolupracovat ani být- vnímají jak lžeme sami sobě a neposloucháme svůj vnitřní hlas. Používáme víc mysl než svůj cit.
Kůň nám pomáhá znovu se propojit s tím kdo jsme a jak se cítíme.
PRAXE
1. praktické cvičení – P = E
Kam jde pozornost – tam jde energie (pozornost P = E energie) V tomto praktickém cvičení si vyzkoušíte jak otočit pozornost do svého těla a prožívání. Jak používám své tělo? Jak se nosím? Jak dýchám? Jak se cítím? Kdo jsem?
- Najděte si klidné a příjemné místo, kde nebudete rušeni.
- Nastavte si budík na 10 min.
- Zkuste vydržet těchto 10min v tichu a klidu sama se sebou.
- Pozorujte se a vnímejte: Jak se cítím? Jak dýchám? Jakou mám energii? Jaké je energie prostoru, kde se nacházím? Co vyzařuji? Vydržím sama se sebou? Co se mi honí hlavou? Kam jde má pozornost?
Doporučuji ke shlédnutí videa inspirativních umělců, kteří ztvárňuji své vlastní způsoby propojení.
2.Lekce
ZÁKLAD Z NEUROVĚDY
Pro dobré spojení s tělem je důležité vědět něco o systému, který nás řídí. Náš nervový systém se skládá ze dvou hlavních částí- z centrálního nervového systému (CNS- mozek a mícha) a periferního nervového systému , který se dělí na somatický nervový systém (vůlí ovládané svalové systémy) a autonomní nervový systém (všechny ostatní funkce, které nemusíme vědomě ovládat). Autonomní nervový systém má mít ideální napětí, které ukazuje vyvážení sympatiku a parasympatiku.Toto je naše nervová soustava: je dobré vědět jak vypadá ať si umíme vizualizovat s čím se propojujeme:
Našim cílem je: vědomější propojení se svým tělem, uvolnění energetických bloků, zprůtočnění celého těla, narovnání se a sebrání. Naše nervová síť se lépe propojí s okolím. Budeme cítit i to, co nám dříve unikalo.
Těla všech savců řídí CNS a její 2 autonomní nervové systémy:
Sympatický (SNS) = akce – tady jsme pod taktovkou evolučně nejstaršího (plazího) mozku, který soustřeďuje energii do rukou, nohou a mozku (trávení a vylučování je vypnuto). Našimi hlavními reakcemi jsou útok a útěk. Během stresu se sníží většina aktivit těla.
Parasympatický (PNS) = relaxace – tady můžeme využívat logiku, koncepční myšlení, relaxovat (v něm se také učíme novým dovednostem). Trávení, vylučování, léčení a oprava těla jedou naplno. Parasympatický je ten, který řídí i naši imunitu, takže je pro nás bezpečnější.
Jednoduchý příklad pro praxi- 8 věcí, které aktivují náš parasympatikus:
- Sympatikus (akce)- je v dnešní době přeaktivovaný. Reaguje na stres a ohrožení života (- zajišťuje náš útěk nebo boj.) Naše tělo při aktivaci není uvolněné a spokojené – je ve stresu.
- Parasympatikus (relax) – se aktivuje pouze v bezpečném prostředí (zajišťuje uvolnění svalstva, trávení, odpočinek a opravu organismu.) Máme ho málo aktivovaný díky rychlému životu ve městech a stresujícím prostředí. Neumíme se vypnout a opravdu si odpočinout. Proto se neumíme sami léčit.
- Vagus nerv – bloudivý nerv – je zodpovědný za parasympatickou kontrolu našich vnitřních orgánů, (dechu, tlaku,…). Dr. Stephen Porges vyvinul Polyvagální teorii, která vysvětluje, jak náš nervový systém reaguje na stres a ohrožení. Má tři části: břišní vagální aktivace (relaxace a sociální zapojování), aktivace sympatiku (bojuj-nebo-uteč) a hřbetní vagální aktivace (imobilizace neboli zamrznutí).
- Stavy chronických nemocí jsou spojeny s reakcí bojuj nebo-uteč nebo s reakcí parasympatického zamrznutí. Ani v jednom z těchto stavů nemůže docházet k léčení.
ŽÁDNÉ LÉČENÍ ANI REGENERACE NEMŮŽE PROBÍHAT BĚHEM AKTIVACE SNS – REAKCE BOJUJ, UTEČ ANI STAVU ZAMRZNUTÍ. UZDRAVOVAT SE MŮŽEME POUZE TEHDY, KDYŽ JE AKTIVOVÁNA RELAXAČNÍ -PNS ODPOVĚĎ (BŘIŠNÍ BLOUDIVÝ NERV).
PRAXE
2. praktické cvičení – jednoduchá zkouška pro odhadnutí míry stresu v těle:
Upozorňuji, že toto cvičení není na výkon, ale na pocit. Jde o dechové cvičení se zádrží dechu. Půjde nám o měření KP (kontrolní pauzy) mezi nádechem a výdechem. (Otevřete si na mobilu stopky.)
- Najděte si klidné a příjemné místo, kde nebudete rušeni.
- Normálně dýchejte, následně zkuste po některém z výdechů zadržet dech po dobu, co je vám to příjemné, KP měřte čas na hodinkách.
- Jestliže je příjemná doba zádrže dechu kratší než 20 sec., je vaše tělo ve stresu.
- Ještě se k tomuto cvičení vrátíme.
Jen připomínám, že k uvolnění nervového systému od stresu pomáhá mimo jiné také: protažení, hluboký nádech a výdech, zívání, smích a slzy.
Toto je náš řídící systém – Centrální nervová soustava (CNS)
Naše buňky reagují na naše myšlenky. V závislosti na typu myšlení, které v danou chvíli máme, naše tělo reaguje okamžitě na kvantové, molekulární, buněčné úrovni, čímž produkuje miliony elektrobiochemických reakcí. Pokud je myšlenka negativní, tělo reaguje tak, že posílá nerovnováhu, fyzické nepohodlí, nemoc a dokonce rakovinu jakéhokoliv druhu.
Pokud je myšlenka pozitivní, tělo reaguje tak, že se dostane do rovnováhy, což se nazývá homeostáza, tedy jsme v perfektním zdraví.
3. Lekce
STRES A STRACH
Je reakcí našeho nervového systému. Není špatný, nutí nás ke změně a k adaptaci na nové podmínky. Stres tvoří reflexní stažení nejen v těle, ale i v mozku. Dlouhý stres vede k chronickému stažení svalů, únavě, přehnaným reakcím, artritidě… My, co chováme koně, víme, kolik je za tím dřiny a jak své tělo přetěžujeme. Zváště ženy se naučily potlačovat bolest a odpojovat se od svého těla. Ženy jsou schopny dělat se svým tělem neskutečné věci, na kosmetických operacích je vidět jak moc jsou od svého těla odpojené.
Všichni savci se vyvinuli tak, aby žili převážně v relaxačním stavu (PNS) a reakci bojuj/uteč (SNS) si aktivovali pouze ve chvílích, kdy čelí nějakému nebezpečí. Následně, až nebezpečí pomine, si znovu obnovujeme relaxační reakci a toužíme po propojování se s druhými. Bohužel většina lidí tráví převážnou část svých dní v neustálém stresu, a to v důsledku chronického strachu, úzkosti, pocitů viny, studu, frustrace, atd. Máme velmi oslabenou parasympatickou reakci-odpočinek-trávení-detoxikace-léčení. Tuto reakci už nedokážeme aktivovat, ani když to potřebujeme. Je třeba naučit se věnovat seberegulaci.
Koně cítí to stejné, co my, (jako savci máme všichni stejné části mozku). Je potřeba se naučit vnímat své pocity v těle a být si vědoma, s čím přistupuji ke koni. Neučíme se, jak vypnout svou mysl a být teď a tady.
Moderní neurověda dokazuje, že MYSL JE MOZAIKA – všichni sestáváme z mnoha částí. Tyto části nejsou pouhé pocity, nýbrž jasně vymezené způsoby bytí, s vlastními přesvědčeními, záměry a rolemi. To, nakolik vycházíme se sebou samými, závisí do značné míry na naší schopnosti vnitřní seberegulace – na tom, jak dobře jednotlivým částem nasloucháme, jak je opečováváme a bráníme jim v tom, aby se vzájemně sabotovaly.
V přirozeném stavu se jednotlivé části lidské psyché mezi sebou přetlačují a protiřečí si.“ „Smíření těchto protikladů je velkým problémem. Protivníkem totiž není nikdo jiný než ‚ten druhý ve mně‘.“ První krok v této spolupráci spočívá v ubezpečení vnitřního systému, že všechny jeho části jsou vítány, a v uznání, že se všechny – i ty sebevražedné nebo destruktivní – zformovaly ve snaze chránit systém já, byť se nyní zdá, že jej spíše ohrožují.
Ke každé části je však třeba přistupovat jako k vnitřnímu ochránci, který zachovává důležitý obranný postoj.
Nové psychoterapeutické praxe pracují s – PŘEPRACOVÁNÍM VNITŘNÍCH MAP- např. pomocí projekce svého vnitřního světa do trojrozměrného prostor. Nahlédnete do divadla své mysli a získáte mnohem jasnější pohled na to, jak jste reagovali na lidi a události v minulosti. Když postavám představujícím důležité lidi ve vašem životě vyhradíte určité místo, možná vás překvapí nečekané vzpomínky, myšlenky a emoce. Pak můžete experimentovat a posunovat jednotlivé věci na vnější šachovnici, kterou jste vytvořili, a sledovat, jak to na vás působí. Toto však není záměrem tohoto kurzu, je to náročnější metoda, my začneme jednoduchou technikou seberegulace pomocí DECHU.
Moderní výzkumy ukazují, že každý z nás zažil nějaké psychické zranění- trauma (smrtelné nebezpečí, či prožitek nedostatku, že moje potřeba nebude naplněna). Nepotřebujeme prožít válku, stačí si uvědomit, že v dětství z pohledu dítěte jsou některé situace tramatizující. Tělo na trauma reaguje odpojením (disociací). Dalo by se říct, že v reakci na ohrožení prvně zamrzneme a teprve pak volíme aktivní strategii – boj nebo útěk. V živočišné říši je mnoho takových příkladů, protože pohyb poutá pozornost. Když v cirkuse vstoupí do manéže lev, lidé v prvních řadách instinktivně ztuhnou. Potíž nastává, když tuto přirozenou reakci poté neuvolníme, ale neseme si ji s sebou. Podle P. Levina může dokonce jít o jednu z důležitých příčin posttraumatické stresové poruchy (PTSD).
Jak tedy zvládat své emoce a strachy?
Všechny emoce mají fyzické příznaky v těle.
Strach je emoce, ne myšlenka. Jde z receptorů – z těla do hlavy.
Je to vnitřní stav – tělo se rozhoduje, zda se cítí bezpečně, či ne.
Myšlenky netvoří emoce, ale mění vnitřní nastavení těla, které následně tvoří emoční stav a dotváří příběh v hlavě.
Jsme li v přílišné aktivaci sympatikusu SNS- vše řídí plazí mozek a ten nereaguje na myšlenky. Proto terapie pomocí myšlenek nemusí pomáhat a je třeba sladit se s někým, kdo je v relaxovaném stavu (např. kůň na pastvě).
Co je pro naše tělesné systémy stresující:
příliš hodně informací
po příliš dlouhou dobu
a příliš rychle
– v podstatě je dnešní život je pro naše tělo velmi stresující. Informace se na nás hrnou ze všech stran, hodně času trávíme v rychlé dopravním provozu a spíme velmi málo.
STRACH
– je novodobé téma našich životů. Je mnoho způsobů, jak s ním pracovat. Já se zkoumáním tohohot tématu věnuji díky své práci (výuce ježdění hlavně dětí) přes 10 let. Za tu dobu jsem poznala a používala hodně technik. Postupně se dostávám stále hlouběji, ke kořenům našich strachů- do dětství, k porodu i do prenatálního období. Jedna věc je jistá, čemu dáváte pozornost, to roste. Na druhou stranu, strach nelze ignorovat, protože převezme otěže. Strach je velmi silná emoce a rady typu neboj se, to zvládneš nic neznamenají.
Toto téma je velmi široké a není jedna metoda pro všechny. Z pohledu neurovědy strach způsobuje přerušení a odpojení určitých spojení v mozku. Je to proto, aby nás přemíra emocí nezabila. V důsledku toho, si ty život ohrožující situace (náš nervový systém rozhoduje o tom, jaké jsou nebezpečné situace) nepamatujeme. Pokud stresové situace trvají po delší dobu, ztratíme citlivost k sobě i ke svému tělu. Přestaneme pak prožívat většinu emocí, náš život se stane jednotvárný. Koně nás k emocím přímo nutí a proto v nás otevírají také naše strachy. Nemyslím si, že existuje jednoduché řešení na naše strachy a kdo to tvrdí, před tím utečte.
Někdy stačí jen si posvítit na svůj strach. Uvědomit si, že tam je a že ovládá mé rozhodování. A také si uvědomit, že pramení z nižší mysli. To samo o sobě bude mít úlevný účinek. Je důležité dostávat se za hanice své nižší mysli. Za hranice smyslovosti, emocí, logiky a uvažování. Dostávat se do své vyšší mysli. Tedy k intuici, nadhledu, propojenosti a vědomí, že jsme sem přišli beze strachu.
Budu čelit svému strachu. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až strach odejde, otočím své vnitřní oko směrem, kudy prošel. Tam, kde strach už nebude, tam nebude nic. Zůstane jen mé pravé „já“.
Frank Herbert
PRAXE
3. praktické cvičení – způsob ukládání stresu v našich tělech:
Všechny emoce mají fyzické příznaky v těle. Aby jste dokázali procítit, jak je stres ve vašem těle uložen a jaký je váš typický postoj, pusťte si následující video. Zmapujte si své tělo, jaké obsahy musí nosit? Jaký je váš typický postoj – jde hlava napřed? Máte stažený hrudník či schoulená ramena? Máte jedno rameno víš a druhé níž? Toto video vysvětluje způsoby ukládání stresu v těle. Zkuste si pomalu procítit jednotlivé pozice a vnímejte, jaké pocity to vyvolává ve vašem těle.
- Jakmile si uvědomíte, který typ stresu vaše tělo zažívá, můžete ho začít vnímat a postupně uvolňovat.
- Podaří-li se vám vyrovnat napětí mezi přední a zadní částí těla, přestanete na sebe i okolí vyvíjet zbytečný tlak a stanete se citlivější.
- Pomocí protahujících cviků, které běžně používají zvířata (zvláště kočky) můžete resetovat svůj nervový systém. Zkuste se během dne několikrát protáhnout a třeba i zívnout si.
Stres a trauma mění nejen spojení v mozku i nervovém systému, ale mění i naše vztahy a celkovou funkčnost těla. Stres lidi i koní se vzájemně propojuje a významně ovlivňuje vztah s koněm.
Jestliže je naše tělo díky stresu nebo fyzickému poškození stažené, svaly ztrácí schopnost relaxovat, vede to pak k problémům s klouby, únavě, bolesti a k tzv. Necitlivosti a odpojení od těla.
Vzorec stažení svalů ve stresu je stejný u lidí i zvířat. Hlava jde dopředu, ramena se přitáhnou k uším, hrudník a žaludek se stáhne. I jedna stažená či nevyrovnaná část hodí celý systém do nerovnováhy.
Pro dobrou komunikaci s koněm je důležité objevit a rozvíjet vnímání – kde mám v těle napětí a odkud pramení. Díky jemným, ale velmi účinným somatickým pohybům dokážeme veškeré nepohodlí i stres uvolnit.
Somatické cvičení které připravuji, obnovuje uvolněnost a rovnováhu v celém těle. Vyvažuje přední, zadní, ale i boční strany těla tím, že propojuje naši mysl s tělem. Odstraníte-li reflexní vzorec stresu či traumatu z těla, zmizí ztuhlost, nervozita, obnoví se klidné dýchání a hluboká dechová vlna v těle. Zlepšíte koordinaci i balanc mezi přední a zadní částí těla.
Pojďme více rozvíjet svou citlivost k tělu.
4.Lekce Psycho-somatika cit
PSYCHÉ = DUŠE + SOMA = TĚLO
Víte, že přes tělo můžeme měnit svou psychiku (myšlení, chování, jednání, prožívání) a přes psychiku můžeme měnit i své tělo !!
Všechny buňky v našem těle reagují na každou emoci i myšlenku.
Novodobí terapeuti vnímají tělo a duši jako spojené nádoby. Naše nemoci přichází z nějakého důvodu – mají nás na něco upozornit, aby jsme něco pochopili, přijali a změnili. Nemoc je informace, která vzniká nejprve na energetické rovině (mysl, duše) až v její poslední fázi je projevena na fyzickém těle. Tato informace je zpětná vazba naší duše, která se projevuje přes fyzické tělo v podobě zdravotních obtíží nebo ne – moci.
Z pohledu psychosomatiky naše nemoci reflektují: konflikty ve vztazích, potlačovaní emocí, naše vnitřní přesvědčení, podvědomé bloky a traumata, nedostatek lásky a pozornosti, pracovní problémy, stres a mnoho dalšího…
Nemoci lze opravdu vyléčit jen tak, že léčíme všechny tři složky našeho bytí. Vše ostatní vede jen k částečnému přeléčení, potlačení, nebo uspání nemoci, odstranění symptomu a projevu nemocí. Pokud se neléčíme na více úrovních našeho bytí, tak se nám budou nemoci vracet zpět jako zrcadlo našeho vědomí a duše. Zdraví znamená, že jsou všechny 3 složky fyzická, mentální, a duševní ve vzájemné rovnováze, pokud dochází k jakémukoliv porušení rovnováhy byť jen v jedné složce člověk se stává nemocným aniž by si to třeba vědomě uvědomoval. Tělo nemůže být zdravé, když je nemocný duch, nebo mysl! Skutečná příčina nemoci je vždy spojena s naši mysli, emocemi a je zakořeněna v naší hlavě.
Řešení nemocí jen na fyzické úrovní je jen 1/3 problému a nikdy nevede ke skutečnému vyléčení. Jde o určitou formu byznysu, (farmaceutický průmysl je důkazem). Psychosomatika je cesta k uzdravení, protože jde o propojení jednoho velkého celku a komplexního přístupu k pacientovi.
Somatická terapie – je proces, v němž se učíme nejen cítit své tělo, ale také cítit svým tělem a celou svou bytostí. Tělo je rezervoárem všech našich životních zkušeností. Každá naše zkušenost je obtisknuta do buněčné paměti těla a žije v hlubinách našeho tělesného prožívání, stejně jako v našich gestech, pohybech, postojích… Jedním z průkopníku Somatiky je Peter A. Lewin, který se zabývá léčením traumatu a PTSD (post traumatický syndrom).
Náš život ovládají naše strachy a zranění. Náš postoj ukazuje jak na tom jsme. Vše je spojeno se vším.
Držení těla je u každého jiné, je ovlivněno prostředím, výchovou, úrovni vědomí generace, která vychovává tu následující. Žijeme stále víc a víc v hlavě a odpojujeme se od těla. Mění se tím naše těžiště, hlava přejímá vedení a jde první. Pohyb má vycházet z pánve a hlava má následovat. Centrum moudrosti a naše těžiště je v hara- středu- core -ale my jsme zůstali uvězněni v hlavě.
- Začít vnímat své tělo nebývá zpočátku příjemné, je to díky tomu, že jsme byli naučeni neposlouchat ho, překračovat jeho možnosti odpojovat se od něj.
- Nevnímáme jeho přirozené potřeby pohybu, dýchání, odpočinku….Je potřeba se s tímto systémem znovu spojit, aktivovat ho a respektovat.
- Jednáme v souladu s obrazem, který si sami o sobě uděláme.
Změna postoje je možná jen díky pochopení a porozumění sám sobě. Tím může začít změna celé osobnosti. Tato změna však musí probíhat v kontextu života, jinak to vzdáme.
Tělo je úžasný nástroj s mnoha funkcemi, které teprve objevujeme. Existuje několik psychosomatických terapii, které pomáhají měnit naše pohybové vzorce a tím i chování (nejen lidí). Pokud vás některá metoda zaujme, doporučuji si ji zkusit a vyhledat si vhodného terapeuta, který pracuje s tělem i psychikou dohromady. Psychosomatika je nový směr pro léčení a rychle se rozvíjí. Pro náš život i ježdění je důležitá jakákoliv vědomá práce s tělem, např.: jóga, fyzioterapie, masáže, somatická terapie, kraniosakrální terapie….
Nepotřebujeme tolik terapeuty, potřebujeme se naučit, jak se spojit sám se sebou. Naše tělo je náš terapeut – neustále nám dává zpětnou vazbu.
Opravdová práce se strachem je dlouhodobý proces, který nás učí:
- Budovat osobní zdroje a bezpečí, díky kterým můžeme zvládnout cokoliv.
- Osvojit si jemné zacházení se svým tělem.
- Ovládnout nutkavé a nezdravé tendence nervového systému (bolestné znovu sehrávání špatných zkušeností minulosti).
- Budovat schopnost rozeznat svou zdravou míru a také stav odpojení a disociace.
- Všímat si, kdy jsme ve stresu, pod tlakem a kdy se vypínáme. Začít brát tyto stavy vážně a láskyplně se o sebe postarat.
- Učit se respektovat svou kapacitu a pohybovat se v zóně učení PNS (ne paniky SNS).
- Regulovat jakoukoliv vysokou aktivaci (příliš stresu či radosti).
- Umět říct Dost, Stop, Stačí.
- Nechat tělu volný prostor ve vybíjení nahromaděného stresu a zároveň nad tím mít stále kontrolu…
- Nacházet svůj stabilní střed, aby nás nevykolejilo vše, co se okolo prožene.
Fyzické tělo je nástroj na cestě k osvícení, se kterým je potřeba naučit se pracovat.
Pro budování jakéhokoliv vztahu (i vztahu k sobě) jsou velmi důležité – HRANICE. Nastavujeme si je každý sám v sobě. Zajišťují nám můj POCIT BEZPEČÍ. Takzvaný pocit bezpečí je velmi důležitý pro jakoukoli další práci se stresem a srachem. Kdo neumí vnímat svoje hranice, nedodržuje je ani vůči ostatním.
Hranice vnímáme v těle, ne v hlavě. Pocit já je zakotven v životně důležitém vztahu k vlastnímu tělu. Dokud nejsme schopni cítit a interpretovat své vlastní tělesné počitky, nemůžeme sami sebe skutečně poznat. Pokud máte s vnímáním hranic problém, zaměřte se na ně. (Můžete se také objednat u mě na praktické psychosomatické setkání s vlastními hranicemi a s koněm.)
Pro příklad práce s tělem uvádím některé psycho-somatické metody, které jsou už dostupné i u nás:
FELDENKRAISOVA METODA
Moshé Feldenkrais sestavil metodiku cvičení, která nás dokáže vynést z bludného kruhu představ, které jsme si o sobě vytvořily. Když zlepšíme vnímání a propojení jednotlivých částí těla, získáme větší sebeuvědomění, můžeme integrovat nové pohybové vzorce, odstranit bolest i špatné životní vzorce. Tato cvičení se už používají také pro jezdce – mění napětí a vzorce v těle ( postoj, pohyb,dech). Jednáme v souladu s obrazem, který si sami o sobě uděláme. Chodím, mluvím, sedím, miluji se, jen tak, jak sám sebe vnímám. Tento obraz sebe je zděděný, tvořený výchovou a sebevýchovou. Výchova vychází z úrovně myšlení předchozí generace. Pouze sebevýchovu můžeme ovlivnit.Díky společenským hodnotám musíme potlačovat své spontánní potřeby i přání a vytváříme masku, za kterou se schováváme (i sami před sebou). Zapomeneme na své niterní potřeby a ztotožníme se s vnějším světem. Ne každý dosáhne prostřednictvím své masky úspěchu a tak nemáme uspokojení ani díky své masce ani díky sobě. Každý máme dva světy: svůj vlastní a ten druhý, který je všem společný Matrix. Více v dokumentu ČT.
CONTINUUM MOVEMENT – MYSTÉRIUM VODY V TĚLE
Naše tělo je tvořeno z 60 až 90 % vodou. Voda je obsažena v každé naší buňce. Ve vodě vznikl počátek života a každý živý organismus se vyvíjí ve vodě a je tedy s vodou velmi úzce propojen tělesně i vědomím. Tekutinové tělo je vývojově naším nejstarším tělem. Poznali jsme ho na vlastní kůži v prenatálním období. Cesta do tekutin těla nám pomáhá se propojit s vodou v nás a spojit se s prapůvodním v nás. Jsme propojeni s vodou na úrovni každé buňky. Naše tělo touží po spojení s vodou, vnímáte to?
Přes fluidní pohyb- continuum movement – se dotýkáme sebe-léčivé a transformační síly uvnitř nás a to mnoha způsoby: fluidním pohybem, zvukem, (který se šíří tekutinou lépe než vzduchem), otevřenou pozorností a různými druhy vnímání … Fluidní pohyb je prací s tělem, emocemi a je i spirituální praxí, propojování se s něčím, co je větší než my. Je to velice sebe-léčivá až „somatická“ praxe, která rozvíjí v těle živost, radost, regeneraci, výživu tkání i buněk a transformační procesy. Je to proces, který pracuje po vrstvách a propojujeme se v něm sami se sebou hlouběji a hlouběji.
Tekutiny promlouvají ve všech aspektech našeho bytí a dostávají nás hluboko k sobě.
Dávná učení mluví o fluidním vnímání, vyzdvihují naše zrození se z vody a odkazují nám rituály, kde hraje voda klíčovou roli (křest, svěcení).
Moderní věda a medicína začíná považovat naše vnitřní tekutiny za důležitou složku v procesu léčení.
Nové vědecké poznatky objevují např. úžasný svět fascií – fasciální sítě v našem těle, které tvoří naši strukturu, obalují tkáně, orgány a propojují celé naše tělo. Tato síť stejně jako bederní svaly může plnit svou zdravou funkci pouze pokud je „pružná“ –
Esence vody reprezentuje ženský princip, představuje plynutí, je spojena s emocemi, nevědomím, přizpůsobivostí, flexibilitou.
V podstatě v nás koluje stále stejná voda, která koluje zde na Zemi již miliony let a její koloběh je nekonečný. Pokud vás tento typ praxe zaujal, podívejte se na stránky zakladatelky- Emilie Conrad
Základem pro jakoukoliv práci s tělem je však dech. Jakmile se naučíte vědomě dýchat, budete lépe vímat své tělo a prožitky, které se v něm odehrávají.
Pokud si chceme vytvořit vztah s koněm, je třeba naučit se vnímat, kdy jsme ve stresu (máme aktivovaný sympatikus) a kdy jsme v klidu (máme aktivovaný parasympatikus) Náš vztah s koněm se výrazně prohloubí a zklidní pokud budeme umět sebe-regulovat svůj nervový systém. Kůň nás začné brát jako důvěryhodného vůdce, který se dokáže vrátit a vytvářet pocit bezpečí.
Zkuste nejprve několik měsíců pracovat se svým dechem a postupně přidávat jakoukoliv klidnou pohybovou praxi s koněm.
PRAXE
4. praktické cvičení – uvolnění stresu v těle:
- Všímejte si během dne, kdy se tělo stáhlo, kdy se potřebuje uvolnit a protáhnout.
- Nepohodlí v těle nás učí a připomíná, co mé tělo potřebuje fyzicky i emocionálně. Dopřejte mu, co potřebuje. Uvědomte si, kolik stresu do něj vkládáte. Uvolnění v těle vede i k uvolnění v mysli.
- Naučte se používat techniky dýchání během dne k uvolnění. Pomůže vám to odstranit škodlivé návyky a naučit se vnímat stav rovnováhy. Uvolnění napětí ve středu těla vede k uvolnění i na okrajích. Praktikujte brániční dech. Když uvolníme hrudník, uvolníme zároveň ramena i kyčle.
- V 2. praktickém cvičení jsem psala o zádrži dechu a jak podle toho můžeme odhadnout míru našeho stresu. Je za tím celá řada vědeckých výzkumů a studií… Jen pro doplnění- průměrná délka příjemného zadržení dechu je 20 sec.a více. Pokud tuto dobu bez problému vydržíte, je to známka toho, že tělo není ve stresu. Klidová frekvence dýchání je 5-6 dechů za minutu.
Doporučuji ke shlednutí dva rozdílné přístupy pro práci se strachem. Vážím se práce fyzioterapeotky s přesahem do čínské medicíny – Markéty Strnadové. Také jsem prošla dýcháním podle – Wima Hofa, můžete si ho také zkusit podle tohoto videa.
© 2023 Horse spirit Corazon. Vytvořeno pomocí WordPressu a
5. Lekce
>> Koně sledují náš dech <<
Je důležité, jak se s námi kůň cítí. Pokud se s ním necítíme bezpečně a on s námi, nemůžeme navázat vztah. Techniky na zklidnění a uvolnění jsou proto základem.
Z hlavy do těla se dostáváme přes dech.
DECH = DUCH
Je úžasný nástroj, který nám pomáhá harmonizovat naše systémy. Zklidňuje mysl a dostává nás k sobě do těla. Pomáhá nám udržet pozornost uvnitř těla.
Naplňuje nás energií.
Dech je projevem sebelásky.
Náš moderní životní styl je velmi stresující. Stali jsme se na stresu závislí a je pro nás těžké se uklidnit a musíme se učit jak relaxovat. Stres nám odebírá velké množství energie. Tu si obnovujeme když je náš nervový systém v Parasymptickém- PNS modu. Dech nám k tomuto zklidnění a přepnutí do PNS pomáhá. Proto začínají být techniky dýchání tak populární.
Běžně dýcháme velmi povrchně, jsme v napětí- stresu, naše tělo je stažené, nemůže námi dobře proudit energie – stagnujeme. Prostě nedýcháme dobře ani na to, abychom se mohli propojit se sebou, natož s jinou bytostí. Až si svůj dech začneme lépe uvědomovat, můžeme zaměřit svou pozornost na kteroukoliv část svého těla, dýchat do ní a tím ji uvolňovat, zprůtočňovat. O dechu je napsáno plno knih. Jsem přesvědčená, že nejdůležitější je zvědomit si svůj vlastní dech a začít praktikovat vědomé dýchání.
Kvalitní dech je opravdu základ– při každém nádechu a výdechu se masírují a posunují vnitřní orgány, u ledvin jde dokonce o několik centimetrů. Při zdravém dýchání probíhá velmi siná, přirozená vnitřní masáž (16-20x za minutu).
Problémem dnešní doby je, že nedýcháme moc dobře. Nejdříve se proto zaměříme na bránici, je to náš hlavní dechový sval. Většina žen ji má staženou nebo zablokovanou (díky stylu života). Bránice neprovádí celý rozsah svého pohybu, přestává masírovat vnitřní orgány a dokonce je může vytlačovat ven (možná příčina vystouplého břicha). Bránice tvoří pomyslnou linií mezi horní polovinou ženského těla, (která je vyzdvihovaná) a tou spodní částí,(která se schovává a slušná žena je od ní odpojená). Naším tělem pak neprochází přirozená dechová vlna. Ta se objevuje pouze ve chvílích vnitřního klidu, míru a pohody.
Bránice je propojená s psoasem (viz. 7. Lekce). Pokud neuvolníme bránici, neuvolníme ani střed těla.
Tip: Pokud jste v negativních emocích nebo stresu, zkuste se nadechnout bránicí, uvolněte žebra do stran a uvidíte, jak se vše zklidní, emoce se srovnají a udělá se vám lépe. V našem středu je naše síla.
PRAXE
Praktikováním dechového cvičení získáte hlubší porozumění, mentální i emocionální.
Zvýší se vaše intuice a vnímání srdcem.
Bude si uvědomovat více podnětů a vaše komunikace s koněm bude mnohem efektivnější.
Praktická dechová cvičení jsou seřazena podle náročnosti. Každá další úroveň obtížnosti vyžaduje hlubší úroveň klidu, soustředění a sebekontroly. -Nespěchejte na sebe, není to o výkonu, ale o dobrém pocitu.
5. praktické cvičení– brániční dýchání (toto dýchání máme nejvíce poškozené)
- Pro nácvik vizualizace si pusťte video.
- Dívejte se na video a dýchejte – aktivujete tím zrcadlové neurony.
- Naučte se při dýchání aktivovat bránicí, sledujte a vnímejte její pohyb.
- Daří se vám otevírat celý hrudní koš?
- Dokážete uvolnit a rozhýbat i spodní žebra do stran?
- Naučte se cítit a vnímat pohyb bránice v těle, naučte se ji vizualizovat.
- Tímto se dokážete kdykoliv uvolnit – je to jako píst ve válci, který nás dostane do našeho středu těla.
Vizualizace k vědomému dýchání:
6. praktické cvičení- jak uklidnit sebe i koně
Pokud již zvládnete brániční dech i uvolňování žeber do stran, zkuste to začlenit i do práce s koněm. Nejprve je však třeba naučit se této technice v klidném a bezpečném prostředí, pak ji zvládnete použít i v běžném životě a následně i v zátěžové situaci.
- Praktikujte brániční dech během dne, jakmile se naučíte uvolnit žebra a zklidnit sebe, zvládnete uklidnit nejen koně, ale i jiné vypjaté situace.
- Zdá se to jednoduché, ale zařazení do praxe je mistrovské umění.
Pro rozšíření obzoru s technikami dechu, doporučuji seznámit se např. s jógovým dechem. Zkuste si třeba tuto lekci s mojí oblíbenou Juditou:
6. Lekce
KOHERENTNÍ DÝCHÁNÍ
Koherence (soudržnost) je stav synchronizace mezi srdcem, mozkem a autonomním nervovým systémem (ANS), který má prokazatelný vliv na mentální, emocionální a fyzickou stránku. Koherence není jen odpočinkem, je to stav relaxace a revitalizace současně. Koherentního stavu je dosahováno tím, že aktivujeme autonomní nervový systém pomocí pomalého, pravidelného dýchání a zároveň se soustředíme na pozitivní pocity.
Tuto metodu zkoumá HearthMath Institut v Californii. Máte-li zájem jít touto cestou více vědecky, můžete se ponořit do studia na těchto českých stránkách, nebo přímo www.heartmath.org.
Klíčem k účinnosti této techniky dýchání je – jednoduchost.-
„Jasné a stručné“ informace doručí potřebnou zprávu do mozku.
Více informací a dalších technik není vždy nejlepší cestou. Udržte to jednoduché, takže zpráva pro mozek je stručná, cílená a účinná.
Pamatujte si:
Když jsme ve stresu, jsme kortikálně zablokováni a budeme si moci pamatovat
pouze jednoduché kroky, které již známe.
Ještě jednou zabrousíme do neurovědy:
Dech je náš nástroj pro snižování stresu, rozvoj individuální rovnováhy, osobního růstu. Pomocí dechu se učíme seberegulovat a ovládat své chování.
Oblastí, kde většina z nás má tendenci ztrácet spoustu energie a vybíjet naše vnitřní rezervy jsou emoce. Zvláště pocit frustrace, netrpělivosti, strachu, zlosti, smutku atd. jsou emoce, kterým často nevěnujeme pozornost a které přesto přispívají k velkému odčerpání energie. Tento typ pocitů má významný vliv na činnost našeho nervového a hormonálního systému. Například, když se zlobíme po dobu několika minut, uvede se do pohybu alespoň 1400 biochemických změn, které spalují energii. Některé z těchto hormonů zůstávají v organismu po mnoho hodin a narušují naši schopnost soustředit se a dosáhnout uklidňujícího spánku. Například kortizol, může zůstávat v našem organismu až 12 hodin i po jen krátkém návalu hněvu nebo frustrace. Vzhledem k tomu, že kortizol zůstává ve vašem těle několik hodin, může to negativně ovlivnit vaší schopnost kvalitně spát, to pak ovlivňuje, jak se cítíte a jak jste výkonní další den. (Kortizol je také nazýván anti-spánkovým hormonem.)
Také jste si možná všimli,že pokud jste fyzicky unaveni, je obtížnější myslet a mluvit jasně nebo zachovat si emocionální klid, obzvláště když někdo udělá nebo řekne něco, co se vám nelíbí, nebo s čím nesouhlasíte. Na druhé straně, rozlobit se můžete rychle, ale vyčerpáte svoji fyzickou energii. Když vyprchá počáteční hormonálním nával, můžete se cítit vyčerpaní a vybití. Dokonce i jemnější pocity podráždění, netrpělivosti, frustrace poškozují vaše energetické rezervy, i když si toho nemusíte všimnout tolik, jako když máte velkou zlost, která vás vyvede z rovnováhy.
Naštvání, netrpělivost, atd. zvýšují stresové hormony (kortizol), které mají vliv na mnoho aspektů našich tělesných funkcí, jako je metabolismus, imunitní systém, spánek / cykly probouzení atd.. Pozitivní emoce jako odvaha, důstojnost, vděčnost, atd. jsou spojeny se zvýšením hormonů DHEA, které jsou spojeny s vyšší odolností. (DHEA je všeobecně známý jako hormon vitality.)
Vědomý dech nás dostává do harmonie.
Opravdoví mistři bojového umění vždy učili své žáky pracovat s dechem. A to proto, aby dokázali ovládat své tělo, své emoce (strach) i energii. Dnes se už nejen ve speciálích složkách vojáci učí pracovat s dechem.
Dech nás dostává do klidu, dokáže nás zbavit negativních emocí, vyčistit odpad v těle. Vezme nás do klidu, at se děje venku cokoliv.
PRAXE
7. praktické cvičení– Pomalé dýchání
Jsme u cíle našeho kurzu. Teď už znáte nejdůležitější souvislosti. Víte, jak asi funguje CNS všech savců (včetně nás) a jak je důležité, umět se správně naladit na sebe i druhé. Pokud jste zvládli všechna předchozí cvičení, můžete se pustit do tohoto hlavního cvičení.
Tímto dýcháním budeme nejen harmonizovat náš nervový systém, ale celé tělo. Při pomalém dýchání se okysličují buňky nejvíce, tělo dostává energii na regeneraci a léčení.
Postupnou praxí se dostanete na hlubší úroveň klidu, soustředění a sebekontroly. Jde nám o trénink pomalého dechu, kdy udržujeme stejný rytmus min. po dobu 10 minut.
Jako u všech psychosomatických cvičení i tady je třeba zajistit si (zvláště pro nácvik) bezpečné prostředí, kde nebudete rušeni a váš nervový systém se bude moci hluboce zklidnit.
- Pohodlně si sedněte, lehněte, zvolte jakoukoliv uvolněnou, příjemnou pozici.
- Cílem této praxe je 5-6 dechů za minutu.
- Zapněte si vybranou dechovou sekvenci.
- Obraťte svou pozornost do těla.
- Pozorujte nádech a výdech, kam proudí dech ve vašem těle.
Aby toto dýchání něco změnilo, je třeba začít praxi min. 10 min denně, ideálně 20min. Postupně se naučíte dostávat do koherentního stavu. Koherence znamená soudržnost, propojení. V další lekci se naučíte –Srdeční koherenci– je to stav, při kterém dochází k souladu mezi srdcem, mozkem a autonomním nervovým systémem. V tomto stavu dochází k pozitivním změnám na úrovni mentální, emoční, hormonální a fyzické. Když budete během dne potřebovat získat hlubší klid nebo se připravit na pracovní zátěž čí práci s koněm, která vyžaduje hlubší soustředění, můžete si pustit v telefonu sekvenci dýchání a dostat se do ,,Koherentního“ stavu.
Tělo se naučí zklidňovat a sebe-regulovat. Toto dýchaní je vhodné pro všechny věkové skupiny. Maximální výsledky s minimální námahou.
https://www.youtube.com/embed/NMr2eXcueCM?feature=oembedUkázka praxe pro začátek.
Přeji příjemnou praxi.
https://www.youtube.com/embed/aNXKjGFUlMs?feature=oembed1. praxe- breathe in- nádech, rest- pauza, breathe out- výdech
https://www.youtube.com/embed/KA8EfBP_S88?start=104&feature=oembed2. praxe- 5:5 s hudbou
https://www.youtube.com/embed/8343-jcXj5k?start=18&feature=oembed3. praxe- po měsíci už můžete zvládnout 20 min i více.
Už po týdnu praxe (10 min/den) se budete cítit klidnější a soustředěnější. Pro zásadnější změnu ve svém systému a životě potřebujete zvládnout min. 20 min/ klidného dýchání za den. Toto je nejlevnější a nejúčinější terapie pro nás všechny.
Pro tuto praxi je nezbytné stáhnout si do mobilu pár sekvencí dechu. Vyberte si, která je vám příjemná, postupujte od jednoduší k náročnější:
Ke stažení použijte třeba tuto aplikaci Y2 mate. Stáhněte si do mobilu nejoblíbenější dechové sekvence pro pravidelné cvičení. (Stačí si je stáhnout jen jako zvuk-mp3.)
https://www.youtube.com/embed/YOHunViHtWI?feature=oembed– praxe 5:5 (struny)
https://www.youtube.com/embed/FJJazKtH_9I?feature=oembed-praxe (spec.jednotek) se zádrží dechu 4×4
https://www.youtube.com/embed/L4YQG2QjVuE?feature=oembed-praxe 5:5 s tibet. miskami
https://www.youtube.com/embed/q2yXSnvOafU?start=13&feature=oembed– praxe 6:6
https://www.youtube.com/embed/dR5-tMdT928?feature=oembed– praxe 10:10 (struny)
https://www.youtube.com/embed/JJfYqWSAMCg?feature=oembedpraxe 4:6 s delším výdechem
Můžete si také na internetu najít další druhy dýchání, např: na podporu detoxikace organismu, na usnutí, na hubnutí,… Je lepší zadávat vše v angličtině jako: Breath exercise, Coherence breathing, atd.
8. praktické cvičení– Dýchání do srdce – tzv. Koherentní dýchání
Dech je projevem sebelásky. Naše buňky reagují na naše myšlenky. V závislosti na typu myšlení, které v danou chvíli máme, naše tělo reaguje okamžitě na kvantové, molekulární, buněčné úrovni. Pokud je myšlenka pozitivní, tělo reaguje tak, že se dostane do rovnováhy, což se nazývá homeostáza, tedy jsme v perfektním zdraví a harmonii.
- Srdce má největší sílu harmonizovat celé tělo.
- Má nejsilnější energetické pole (5000x silnější než mozek).
Dalším důležitým krokem je tedy přidat k dýchání pozitivní emoce – jako je vděčnost, soucit, sebe přijetí, lehkost, trpělivost. Jde o to vědomě a záměrně aktivovat pozitivní pocit- tzv.- Dýchání srdcem. V koherentním stavu aktivizujeme pozitivní pocity a navracíme se k pozitivnímu přístupu k životu.
- Zaujměte příjemnou pozici na klidném a příjemném místě, kde nebudete rušeni.
- Položte si jednu ruku na srdce (dotekem se lépe propojíte se svým tělem).
- Vnímejte, jak váš dech proudí dovnitř a ven z vaší srdeční oblasti.
- Aktivujte ve svém srdci pozitivní pocity, jako radost, lehkost, ocenění nebo si vzpomeňte na příjemné zážitky, či krásné místo, na kterém se cítíte dobře.
- Představujte si, jak se celé vaše srdce zvětšuje a září.
- Můžete se také spojit se sebou jako s malým dítětem: oslovte své vnitřní dítě svým jménem a řekněte mu, že spolu vše zvládnete, že ji máte ráda. Tato malá, upřímná věta dělá zázraky. (V mém případě vypadá třeba takto: Leničko-mám tě ráda, jsi úžasná, zvládneme to.)
- V průběhu cíleného dýchání do srdce, si představte, že s každým dechem přichází do vašeho těla světlo a pocit vnitřní pohody. Ukotvěte se v těchto pocitech.
Nejlepší je zvyknout si na tuto praxi po probuzení a před usnutím. Zkuste začít praxi dýchání, když jste v relaxovaném stavu, např. ráno či večer v posteli.
Pro tuto praxi nedoporučuji vedenou meditaci. Cestu do svého srdce si musí najít každý sám, svým vlastím stylem, za pomoci svého dechu. Ponořte se každý do svého srdce.
https://www.youtube.com/embed/RGnaIzqsA60?feature=oembedUkázka praxe pro začátek.
9. praktické cvičení – Vědomý dech s koněm
Pokud jíž zvládnete několik minut nepřerušovaného dechu, můžete začít praktikovat toto cvičení. Ukažte svému koni, co jste se naučili. Budete prohlubovat svůj dech a zároveň upevňovat svůj vztah s koněm. Pro budování vztahu s koněm je důležité s ním také trávit čas, kdy po něm nic nechceme a nevyžadujeme. Dovolíme mu být, tím, kým je, bez opravování a neustálého korigování. Učíme se příjímat ho i sebe bez podmínek.
- Vezměte si koně na vodítko, jděte na klidné, nerušené místo.
- Pusťte si oblíbenou sekvenci dechu a začněte vědomě dýchat.
- Soustřeďte se na svůj nádech a výdech, sledujete proudění svého dechu do srdce!
- Dovolte si emoce vděčnosti, jemnosti, obdivu, lásky...
- Nic neočekávejte, jen si to užívejte a pozorujte.
- Pro větší relaxaci svého nervového systému se posaďte a opřete se třeba o strom.
- Dejte si druhou ruku na srdce a uvítejte záplavu emocí
PS: HearthMath institute vyvinul chytré aplikace pro harmonizování našeho nervového systému. Z vlstní zkušenosti vím, že není třeba kupovat si drahé aplikace, které sledují náš dech a pulz, dýchání pomáhá vždy. Máte-li však zájem jít touto cestou více vědecky a pořídit si aplikaci, můžete se ponořit do studia na těchto českých stránkách, nebo přímo www.heartmath.org.
STRACH A PSOAS 7.Lekce
Správná jízda na koni má uvolňovat a otevírat pánevní oblast.
Jelikož ženská sexualita (i jakékoliv její vyjadřování) byla po dlouhou dobu potlačovaná, dělají nám tyto pohyby větší problém než mužům. Je třeba se na tuto oblast více soustředit a začít s ní znovu vědomě pracovat. Díky jízdě na koni se můžeme naučit, jak tuto oblast vyčistit, posílit a nabít životní energii. (připravuji videokurz na pokročilejší praxi posílení i uvolnění našeho středu.)
Studuji způsoby ukládání strachu v těle a jedním z míst, kde je strach uložen je právě psoas. Samozřejmě při jízdě na koni nás většinou náš strach blokuje v pohybu a uvolněnosti, je to právě přes tento sval. Abychom mohly uvolnit záda i celé tělo a jít s pohybem koně, musíme mít silný, pružný a uvolněný střed – těžiště – hara. Zaměříme se tedy na poslední díl naší skládanky:
PSOAS se nazývá – SVAL DUŠE
– je tvořen skupinou svalů, jež propojují horní a spodní polovinu těla. Bývá označován za “most propojující nebe a zemi”. Svaly psoasu jsou důležité pro stabilizaci trupu, jejich hlavní funkcí je udržovat rovnováhu pánve ve vztahu k páteři. Přímo ovlivňují stav bederní páteře a bránice. Mají vliv na pozici celých dolních končetin i chodidel, pohyblivost hrudní a krční páteře a pohyby paží nad hlavou.
Patří k nejhlubším svalům v našem těle a jsou propojeny s vývojově nejstarší částí našeho mozku – s plazím mozkem. Díky tomu je (bez našeho vědomí) ovlivňován primárními instinkty – vyčerpává ho pocit ohrožení, stres, napětí, nebezpečí, strach o přežití. A naopak- vyživuje ho pocit bezpečí, důvěry a klidu. Jeho horní část v sobě nese téma integrity, sebeprosazení a výživy. Dolní část souvisí s trávením, sexualitou a uzemněním.
Uvolněný psoas podporuje správné nastavení beder a masíruje okolní orgány(ledviny na něm leží) a svaly při každém kroku. Psoas je propojen s bránicí a navzájem se ovlivňují.
Bohužel způsobem našeho sedavého životního stylu jsou tyto svaly většinou vypnuté a nefunkční( v lepším případě) nebo stažené a zablokované – způsobující problémy a bolesti s bederní páteří. Pokud zůstaneme v sedu či ve stoje po celý den, náš psoas je v napětí. Nejlepší pozice je pro nás ta, která se neustále mění.
Péče o naše hluboké vnitřní svaly – psoas – je spíše hraním si, znovuobjevováním našich vnitřních prostor a prožitků, nasloucháním, vedením pozorností do těla, navazováním kontaktu a komunikace s tělem. Navracení “šťavnatosti” skrze pomalý vědomý pohyb, pozornost, ozvučený dech, ticho a klid. Průkopnicí práce s tímto bedernim svalem je Liz Koch z USA – zabývá se jím už více než 40 let.
Psoas reaguje na neustálé napětí a přemíru informací kolem nás tím, že ztrácí svou pružnost, “šťavnatost“, vysychá, je vyčerpaný, v přeneseném smyslu i náš život ztrácí “šťávu”. Z toho důvodu má velmi sníženou schopnost uvolnění. Proto v některých případech nepomáhá klasické cvičení, protahování a posilování. Je také obtížné se k těmto svalům dostat, jsou uloženy za břišními orgány a silně propojeny s našimi reflexy, s pocitem bezpečí i tím, jak se uvnitř cítíme. Proto není příjemné nechat druhého člověka sahat na tyto partie.
Pomocí vědomého dechu- je možné si tyto svaly oživit, rozvibrovat a probudit. Je to však postupný p r o c e s, kdy objevujeme různé vrstvy. Je to zároveň psychosomatická praxe, kdy nasloucháme vnitřním pohybům a učíme se hlubšímu porozumění. Učíme se pečovat o svůj střed a zároveň ho vnímat, zcitlivovati uvolňovat a s ním i o celé naše tělo v rovině fyzické, emoční, psychosomatické i energetické.
Vytváříme tu prostor k rozpouštění svých dávných zranění a bloků a umožňujeme tak tělu naplňovat se i přímo fyzicky pocity bezpečí, klidu a důvěry v život.
Zkrácený psoas vede k prohnutí v bedrech (viz obrázek).
O významu svalů Psoas (velkých svalů bederní) jsou napsané knihy. Zde je krátký výtah. Tyto svaly jsou zdrojem stability, našimi kořeny i zdrojem vnitřní sily. Tak jako dům stojí na svých základech, tak naše bytí potřebuje mít vytvořeny silné kořeny. Když svaly Psoas ztrácí svou pružnost a „šťavnatost“, jsou vyčerpané a vysychají.
PROJEVUJE SE TO I V ŽIVOTĚ – NÁŠ ŽIVOT ZTRÁCÍ „ŠŤÁVU“, chybí nám živost a radost. A platí to i naopak . Svaly Psoas jsou jakýmsi lakmusovým papírkem našeho života, fyzickým odrazem našeho stavu bytí a zdraví našich základů ….. A my tyto ZDRAVÉ ZÁKLADY a šťavnaté svaly Psoas buď MÁME a vnímáme to nebo nám CHYBÍ a pak se to projevuje ve všech aspektech našeho života.
Odkaz na knihu Liz Koch v originále: https://kupdf.net/download/the-psoas-book_5994b621dc0d609e19300d1a_pdf
PSOAS A PÁNEVNÍ DNO
– jsou velmi propojené. Potíže s pánevním dnem z 90 % souvisí s kondicí svalů Psoas.
Nemám v úmyslu zde představovat problematiku pánevního dna, jsou na to celodenní kurzy, které můžete absolvovat. Pánevní dno nejsou jen svěrače, jak se uvádělo dříve. Tvoří jej 3 vrstvy svalů. V pánevním dnu je ukryt velký poklad pro každou ženu, díky němu se můžeme cítit radostněji, uvolněněji a mít více energie a vnitřní síly.
Pomocí Matrix stimu prozkoumáváme všechny 3 vrstvy pánevního dna. Prokrví se uvolní i aktivuje.
Určitě jste si všimly, že stoupá povědomí o ženské energii.
Kolik procent životní (sexuální) energie vnímáte, že proudí vaším tělem??? Cítíte v sobě tu tvořivou sílu, radost, zapálení do něčeho, propojení s přírodou, chuť do poznávání nového…
Přes propojení se svým tělem probouzíme posvátnou životní sílu a energii. Probouzíme svou vášeň, sebevědomí a sebelásku.
Posvátná sexualita přináší vyšší stavy orgasmu, extáze, setkání s božskou energií skrze muže a skrze naše tělo. Aktivuje náš kanál k božství ve všech aspektech našeho života. Je ztracenou cestou k božství.
- Porozuměním a uznáním svých hloubek i výšek posvátné mužské i ženské energie lépe pochopíme své vnitřní boje, objevíme své dary a očistíme svou cestu k božství.
- Zpracováním studu, traumatu, limitujících přesvědčení a dalších omezujících bariér k sexuálnímu vyjádření, vytvoříme bezpečný prostor být sám sebou a vyjadřovat to ven.
- Kultivováním přítomnosti a posvátnosti v každém okamžiku položíme základ pro milování s partnerem se sebou se světem.
PRAXE
10. praktické cvičení– sebeláska
Po svém dechovém cvičení si zkuste procítit své odpovědi na tyto otázky:
- Jaký mám vztah ke svému tělu? Jak vnímám jednotlivé části svého těla (včetně těch společností pošpiněných, kde cítíme vinu, stud, ..)
- Dokáži se podívat na nános svých předsudků ohledně sexuality – je to náš kanál k božství, moudrosti, světelnosti, lásce, vnímám ho tak?
- Sexualita uvolňuje naše skrytá monstra a divokost. Dokáži dávat lásku i tomu, co nemiluji? Je to posvátné vnitřní propojení skrze celé naše tělo – propojení naší temnoty s naším světlem. Milující světlo do každé své temnoty a nenávisti.
- Jak moc toužíme po…lásce, propojení, citlivosti, potěšení, tajemství, osvícení, extázi, božství, …
- Umím jít dovnitř do svého těla a do hloubky své pravdy, nebo sbírám jen další nánosy informací z venku?
11. praktické cvičení– uvolnění psoasu a pánevního dna
Můžete si zkusit procítit jednu z jógových pozici na oblast pánve. Je velmi vhodná zvláště pro jezdce na koních.
Jako ženy jsme byly od své pánve (centra síly) odpojeny. Možná budete potřebovat více dechových cvičení zaměřených na tuto část, abyste mohly vnímat nějaké propojení.
- Vyberte si klidné a bezpečné místo, kde vás nikdo nebude rušit,
- lehněte si na zem a pusťte si své oblíbené dechové cvičení,
- po 10 min klidného dýchání si vyzkoušejte tuto jógovou pozici
- nadechujte se jakoby přes pánev a vnímejte pocity v těle.
- Tato pozice uvolňuje stres spojený se sexualitou a také se používá v psychosomatické praxi.
12. praktické cvičení– Vědomé dýchání do středu
Toto závěrečné cvičení už záleží na vaší individualitě a záměru. Dotvořte si ho po vzoru předchozích cvičení, na základě svých potřeb a vnímání.
Jako ženy jsme byly od své pánve (centra síly) odpojeny. Možná budete potřebovat více dechových cvičení zaměřených na tuto část, abyste mohly vnímat nějaké propojení.
Půjde nám o ukotvení se v břichu v těžišti – v centru naší síly. Využijte vlastní citlivost a představivost.
- Vyberte si klidné a bezpečné místo, kde vás nikdo nebude rušit.
- Je na vás, kde momentálně cítíte a vnímáte svůj střed. Je to psoas? Pánev? Břicho?
- Můžete sedět, ležet, stát.
- Pusťe si svou oblíbenou sekvenci dechu.
- Položte si ruce na svůj střed.
- Dýchejte pomalu, vědomě do svého středu a pozorujte, co se tam děje.
- Zůstaňte v roli pozorovatele, nechte emoce volně přicházet a odcházet.
Další dechové praxe už nechávám na vaší představivosti a potřebách. Využívejte svou intuici a nápady. Je toho hodně, co se dá s dechem dělat, nebojte se zkoušet nové věci.
Bylo zjištěno, že lidé praktikující techniky bytí ve svém středu, mnohem snadněji akumulují pozitivní energii, která jim pomáhá udržovat zralé postoje, pohledy na svět i životní rovnováhu. To je jeden z důvodů, proč meditace a cvičení bytí v přítomnosti, v poslední době roste na popularitě. Mnoho lidí, medituje každý den, protože vnímají pozitivních přínosy technik a mohou akumulovat energii a použít ji v běžném životě.
Je pravda, že různé formy meditativních praxí vedou k většímu vycentrování sebe sama. Můžete si představit vycentrování (bytí ve svém středu), jako koherentní sblížení mezi vaším srdcem, myslí a duchem. Z tohoto stavu prospívá nejen váš fyzický systém, ale i celé vaše okolí.
Pokud budete mít chuť sdílet své zážitky nebo budete potřebovat poradit, můžete mi napsat na email: corazon.os@seznam.cz
Děkuji za Váš zájem o tento kurz,
přeji příjemnou praxi a přeji Vám, aby se tato dechová praxe stala součástí vašeho života.
Pokud budete uvedené dechové cvičení pravidelně praktikovat, stanete se citlivější k sobě i ke svému tělu. Pomůže vám to ve všech oblastech života, nejen k lepšímu ježdění a lepšímu vztahu s koněm.
Jakmile začnete znovu vnímat tělem a propojovat se se svým srdcem, stane se váš život citovější. Zjistíte, kolik si toho nesete na ramenou a že je třeba taky něco pustit a nechat odejít, aby se vám ,,nejen“ lépe dýchalo.
Zamyšlení na závěr
Pokud toužíte po hlubším vztahu se svým koněm, učte se vnímat tělem a propojovat se s ním přes srdce, touží po tom a velice to ocení. Nenoste k nim svůj stres, raději se naučte si ho zvědomovat a zbavovat se ho.
Vím, jak je v dnešní době těžké zůstat citlivá. Vyžaduje to velikou odvahu, neustálé udržování vlastních hranic a vracení se do pocitu bezpečí. Citlivost je však základem jaéhokoliv empatického vztahu.
Můj život s koňmi mě zavedl až ke studiu ukládání stresu v těle. Abychom dokázali lépe pracovat s koňmi, musíme začít u sebe, pak teprve ho dokážeme vnímat u koní. Jedním ze svalů, kde se stres v těle koně nejvíce projevuje je Brachiocephalicus (u člověka tento sval chybí). U koní je tento sval velmi přetížený a je kořenem mnoha problémů. Mám radost, že ve světě se objevuje nová generace majitelů koní, která se opravdu zajímá o nové hodnoty ve vztahu s koněm. Prioritou už pro ně není výkon, ale jak se jejich kůň cítí.
Učí se koním více naslouchat a ctí jejich hodnotu. Toto jsou některé z principů moderního vztahu s koněm, založeném na znalostech neurologie a fungování nervového systému:
- Vztah je důležitější než výkon.
- Jde nám o kvalitu našeho propojení a porozumění.
- Dokáži vnímat a cítit emoce koně.
- Kůň má vždy právo říct NE.
- Nikdy nenutíme koně ke spolupráci.
- Jestliže ho do něčeho nutíme, jdeme proti němu.
- Podporujeme ho, aby se ve svém těle cítil silný a svobodný.
- Oceňujeme ho právě takového jaký je v tomto momentě.
- Základem vztahu je, že se s námi cítí bezpečně.
Koně nám neuvěřitelně pomáhají na cestě k sebepoznání. Jsou naším zrcadlem a dodávají nám odvahu se na věci podívat jinak. Pokud ve vaší přítomnosti kůň nedokáže snížit hlavu a pracovat v relaxovaném stavu, nedůvěřuje vám a necítí se s vámi bezpečně. Poslouchá vás z pozice moci, ale ne důvěry. Ukazuje to na vaši sebedůvěru, na kvalitu vašich vztahů a schopnosti empaticky se propojovat s druhými. Mám pocit, že už skoro nemáme opravdu zdravé a silné koně, kteří s jezdcem s radostí předvádí co to znamená být silný a svobodný kůň.
Připravuji kurz na posílení citlivosti a sebedůvěry jezdce i koně. Není to lehké téma, vyžaduje si uznání míry našich schopností i naučené bezmoci.
Pokud se vás tyto témata dotýkájí, zvu vás na své stránky:
https://corazon-os.cz/ https://masazekoni.cz/
pokud máte zájem dozvědět se, co se aktuálně děje je tu FB – Lenka Corazon
Krásné dny ve větší harmonii pro všechny. Lenka Hnilicová.