Uzdravení neznamená stát se dobrým, ale stát se celistvým.
Většina terapií a spiritualit se snaží odstranit „negativní“ části – hněv, sobectví, žárlivost. Jung říká: To není uzdravení, to je represe s duchovní maskouSkutečné uzdravení přichází, když přijmeme a integrujeme i to, co jsme odmítli – naše temnější, stydlivé, zraněné části.
Stát se celistvým znamená přiznat si svůj stín
„Raději budu celistvý než dobrý.“
To, co potlačujeme se přesouvá do stínu – do nevědomí, odtud nás to pak ovládá.
Integrace stínu znamená:
-
Přestat se soudit za to, že mám i temné myšlenky.
-
Přestat bojovat s částmi sebe, které jsem považoval za „nepřijatelné“.
-
Naučit se s nimi mluvit, rozumět jim – a tím je osvobodit.
Uzdravení je proces integrace, ne snaha o dokonalost
- Neléčíme se tím, že se staneme světlem, ale tím, že si uvědomíme svůj stín.
Uzdravení je proces individuační cesty – tedy cesta, na níž se člověk stává tím, kým skutečně je, ne kým si myslí, že by měl být.
To není lineární cesta, ale životní vývoj.
Znaky, že se uzdravuješ (aniž si to možná uvědomuješ)
Jung popisuje 7 přirozených znamení, že duše už dělá svou práci:
-
Umíš být sám – a cítíš klid, ne osamělost.
-
Minulost tě už nestrhává – staré spouštěče ztratily sílu.
-
Umíš držet protiklady- paradoxy – být silný i zranitelný, milovat i být frustrovaný.
-
Projekce druhých tě nezraňují – víš, co je jejich a co je tvoje.
-
Tvůj snový život se mění – sny už nejsou chaotické, ale zjevují smysl.
-
Stín se stává spojencem – přestáváš vést válku sám se sebou.
-
Život má znovu smysl – cítíš propojení s něčím větším, i v obyčejnosti.
Smysl individuace
„Individuace není o dokonalosti, ale o úplnosti.“
Jde o zralost vědomí – schopnost být v kontaktu s celým spektrem lidskosti, aniž nás to rozbije.
Když se člověk spojí se svým nevědomím, přestává být obětí vnějších sil a stává se vědomým účastníkem vlastního příběhu.