DnešNÍ LEKCE  je založena na myšlence, že ženy se ve skutečnosti bojí své moci více než své bezmoci.
Tak se tě zeptám, jestli se s tím můžeš ztotožnit. Měla jsi někdy tuto myšlenku? Bože, kdybych si skutečně nárokovala všechnu svou moc, můj život, tak jak teď existuje, by přestal existovat. Je tam jen tento závoj téměř erotického teroru kolem nárokování si veškeré své moci.
Abychom to dnes zvládly, je důležité, abys udělala jednu věc –  napsala tajné přiznání. (Můžeš ho potom roztrhat). Nemusíš ho nikomu ukazovat. Rozhodně ho nemusíš zveřejňovat, ale je to přiznání od tebe tobě o tom, jaké výhody máš ze své bezmoci.  Co z toho máš, protože pravda je, že ženám po tisíciletí nebylo dovoleno mít otevřenou moc – hlasitou, hrdou, zjevnou moc.

A kdykoli existuje mocenské vakuum nebo mocenská nerovnováha, příroda nám pomáhá vytvořit nějakou rovnováhu. Nějakou jinou cestu. Takžekdyž jme nemohli mít moc a nic vlastnit ani řídit vyvinuly jsme dovednosti pro skrytou moc.

Ale pozor, když se začneš přiznávat, nebudeš na sebe útočit, protože to je evoluční adaptace. Je to něco, co jsi ty, ostatní a naše předkyně přizpůsobily. Nyní se tomu říká manipulace, ale přizpůsobily jsme se, abychom měly toto přiznání od tebe tobě a buď k sobě laskavá.
Bezmoc má rozhodně své výhody. Můžeme se vyhnout odpovědnosti. Je o nás postaráno.

V okamžiku, kdy žena řekne: „Ach, já nemůžu“, je s ní zacházeno lépe.

 Můžeme být hodné namísto toho, abychom byly nebezpečné. Můžeme být rozmazlovány namísto toho, abychom byly ohrožovány nebo vyloučeny. Můžeme zůstat v pohodlí známého.
Mnoho našich obav o tom, co nám otevřená moc způsobí, není založeno na pravdě, a můžeme je testovat, můžeme je otestovat. Ale nejprve si musíme přiznat, kde jsme spoluviníky své vlastní bezmoci. A chtěla bych, abys zvážila, že v budoucnu můžeš skutečně pokračovat v předstírání hlouposti, slabosti, malosti….

Jen se ujisti, že klameš ostatní lidi, aniž bys klamala sama sebe, protože co se často stává je, že ženy chtějí být loajální, pravdivé, upřímné a hodné, a začínají věřit svým vlastním nesmyslům. Začínají věřit svým vlastním nesmyslům natolik, že začínáme cítit svou vlastní slabost, bolest a břemeno. A zapomněly jsme, že v určitém okamžiku jsme udělaly tu volbu, protože to byla pro nás lepší strategická volba.
Takže buď jemná. Buď laskavá. Ale buď pronikavá. Přemýšlej o oblastech svého života, kde bys mohla udělat změnu, ale neděláš to. Přemýšlej o oblastech svého života, kde předstíráš, že nevíš, nebo předstíráš, že jsi v tom bezmocná, a ve skutečnosti nic neděláš, abys to změnila. A ať je to v pořádku, protože toto je pátrání po pravdě a pobídce. Není to příležitost, abys na sebe útočila, protože co se stane, když to uděláme? Staneme se ještě slabšími. Nechceme být spoluviníky své vlastní bezmoci. Co chceme, je být plně spoluviníky své vlastní svobodné vůle, vybrat si své vlastní chování a rozpoznat motivace a rozpoznat výhody a rozpoznat, kde to absolutně nefunguje.
Takže dnes, ve svých přiznáních, kde má bezmoc své výhody? Kde předstíráme, že jsme o něco bezmocnější, než skutečně jsme? Budeš potřebovat tento kritický krok pro to, kam míříme dál. Tak ho nepřeskakuj, ale pokud to potřebuješ udělat s lehkým dotykem a smyslem pro humor, dobře, to je pro dnešek vše. Uvidíme se zítra!